Od základní školy víme, že máme pět smyslů, možná šest, co je ale daleko důležitější, než kolik smyslů máme, je že máme vědomí a podvědomí. A hlavně, že máme mozek. Tento mozek se během statisíců let vyvinul do podoby takové, aby nám pomohl přežít v lidské smečce žijící v jeskyni.
Pro představu: člověk v dnešní podobě žije na naší planetě zhruba 200.000 let. Z toho třeba 190.000 let žil v malých tlupách. Tudíž zde je důležité si uvědomit, že celé fungování lidského mozku, smyslů, vědomí a podvědomí je absolutně vyladěno na život v malé tlupě v jeskyni a ne k přežití v 21. století.
Tato informace je absolutně klíčová k pochopení lidského chování.
Obecně se říká, že na člověka mají vliv tři hlavní faktory. Genetická výbava (IQ, vůle), výchova a následně okolí, do kterého se dají počítat různé zážitky. Je tu ale ještě čtvrtý faktor, úzce související s genetikou a máme ho všichni.
Stejně tak, jako má vlaštovka v sobě zakódováno jak stavět hnízdo, stejně tak jak má v sobě mravenec zakódováno jaká je jeho přesná role v mraveništi a stejně tak jako když uslyšíme nečekanou ránu, že se lekneme, existuje obrovské množství předprogramovaného chování v naší mysli, se kterým se všichni rodíme. Tyto vzorce fungování mysli plnily svou úlohu během oněch 190.000 let, kdy jsme žili v malých skupinách v jeskyních, a díky těmto vzorcům jsme se dostali až do 21. století.
V dnešní době tyto vzorce neplní svojí úlohu, ale stále je máme. Troufám si říci, že je absolutně kritické o nich vědět, protože věřím, že jsou v dnešní době zneužívány. Jak vědomě, tak nevědomě v různých situacích a to jak jedinci, tak i institucemi. V neposlední řadě nám odhalení těchto vzorců pomůže lépe kriticky přemýšlet a tudíž dělat korektní závěry.
Studie těchto vzorců je v psychologii významné téma. Vzhledem k tomu, že jsou neustale mapovány a zkoumány, je jich zhruba 200 a nejčastěji se dělí do čtyř základních skupin.
Sociální vzorce. Paměťové vzorce. Rozhodovací vzorce a vzorce k tvorbě víry a přesvědčení.
Níže jich pár zmíním.
Sociální vzorce
Forerův Efekt. Forerův efekt říká, lidé mají tendenci akceptovat jakékoli obecné a vágní popisy osobnosti jako přímo ušité na jejich osobu. Příklad z praxe: horoscopy, věštby. Klasická situace. “Když si čtu popis znamení zvěrokruhu, tak to na mě přesně sedí!”
Dunning – Kruger Efekt. Lidé s nízkými schopnostmi, či kompetencemi v dané oblasti dosahují nízkého výkonu, avšak mají naopak tendenci výrazně přeceňovat dosažený výsledek při srovnávání s ostatními. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky mírně podceňují. V prvním případě jde o přecenění vlastních sil, ve druhém případě o přecenění sil ostatních.[1] Za tento výzkum získali ovšem Nobelovu cenu, udělovanou za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu.[2]
Příklad z praxe. Klasická česká hospoda, kde všichni ví všechno.
Efekt stáda – Lidé mají tendenci jít s davem, protože to vnich vytváří pocit bezpečí.
Domnělá shoda (false consensus effect) – Lidé mají tendenci přeceněnovat, jak moc se s nimi ostatní shodují.
Paměťové vzorce
Růžová retrospektiva – Lidé mají tendenci hodnotit minulost pozitivněji, než ve skutečnosti byla
Kryptomnesie – Tendence lidí plést si fantasii, či fikci s reálnými vzpomínkami. Na tuto oblast je celá řada studií a technik, jak lidem podsouvat lživá fakta tak, že je lidé berou jako své vzpomínky a tudíž jako pravdu.
Konzistentní efekt – Tendence vybavovat si své názory z minulosti tak, aby korespondovaly s mymi současnými.
Rozhodovací vzorce
Efekt negativity – Fenomén, kdy lidé dávají větší váhu negativním faktům a událostem, než pozitivním při tvorbě svého názoru, rozhodnutí.
Iracionální eskalace – Tendece dělat neracionální rozhodnutí na základě racionálních rozhodnutí z minulosti.
Hyperbolic discounting (neznám český ekvivalent) – Tendence preferovat něco, kdy positivum příjde dříve, než něco, co přijde později, umocněné českým „lepší vrabec v hrsti, nežli holub na střeše“. Ale ještě lépe „teď si dám burger a cvičit začnu zítra.“
Vzorce o přesvědčení
Efekt pozitivního výsledku – Tendence přeceňovat pozitivní dopad rozhodnutí. Klasická gambleřina.
Efekt přezivšího – Tendence koncentrovat se na vítěze, a jak se mu výsledek podařil, a ignorovat ohromné množství lidí, kteří selhali.
Příklad: Franta podniká v realitách a daří se mu, budu taky podnikat v realitách.
Efekt pozorovatele – Tendence, kdy výzkumník očekává určitý výsledek a tudíž podvědomě manipuluje data tak, aby tento výsledek našel.
Příklad: Věřím v boha, tak všude vidím důkazy božské existence.
Výše uvedené vzorce jsou jen mikro ukázkou. Těchto vzorců jsou stovky a ovlivňují naše myšlení. Bohužel naše myšlení ovlivňují na úrovni podvědomí, takže pokud o nich nevíme, myslíme si, že závěry ke kterým náš mozek dochází, jsou absolutně objektivní, ale opak je pravdou. Většina závěrů většiny lidí jsou naprosto ovlivněny těmito vzorci. Pokud toto vím, mohu tyto vzorce využívat v komunikaci s lidmi a celými skupinami a abych byl přesný, ne ke komunikaci, ale k manipulaci.
Na druhou stranu, pokud o těchto vzorcích vím, jsem schopný zabránit tomu, aby se mnou bylo manipulováno.
Takže vyražte na http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cognitive_biases