cz   en

BLOG JIŘÍHO DVOŘÁKA

 

 “Než mít mrtvý firemní FB profil, tak to raději nemít žádný."


« zpět na seznam článků
Otázka nikdy nezněla, jestli uprchlíky přijmout či ne, ale...

Otázka nikdy nezněla, jestli uprchlíky přijmout či ne, ale...

V dnešních médiích není dne, kdyby se neobjevila zpráva na téma uprchlíků.  Výrazy, jako ilegální běženec a ekonomický imigrant, jsou na denním pořádku.  Paralelně se s těmito informacemi objevují různé další typu: v Maďarsku postavili plot, francouzský ministr zahraničí si stěžuje, jak na východě Evropy zachází s běženci.

Souběžně se dovídáme, jak v tamté dodávce jich našli 20 živých a v jiné 70 mrtvých.

Do toho se přidávají různé demonstrace a protesty, kde jedni jsou pro podporu běžencům a jiní zase proti.

A ve finále vidíme různé diskuze a názory, kde na jedné straně spektra slyšíme, že běžencům musíme pomáhat, a na druhé straně slyšíme, že bychom měli běžence posílat zpět či je radikálně rovnou střílet.

Probíhá celonárodní a celoevropská diskuze na toto téma na všech úrovních, od hospod po mezinárodní summity.

V tomto mém dnešním blogu se nedovíme o žádném převratném řešení této otázky, ale poukážu na skutečnost, která mě děsí víc, než problematika běženců či dokonce možné islamizace Evropy.

Připomíná mi to tradiční překvapení silničářů, že v prosinci zasněžilo.

Připomíná mi to tradiční překvapení, že přišla devastující povodeň.

Připomíná mi to tradiční překvapení, když přijde finanční krize.

Co mají výše zmíněné body společného s problematikou uprchlíků?

Absolutní nepřipravenost.

Dovedu si představit, že ani já nebo vy, nemáte vůbec čas a ani prostředky tyto věci řešit.  Je to tak správně, protože já a vy musíme pracovat, abychom uživili nejen sebe, ale hlavně stát.  A prostřednictvím státu a voleb, abychom uživili naše zástupce, kteří jsou z našich daní placeni, aby na rozdíl od nás nad všemi těmito věcmi v našem zájmu přemýšleli a připravovali různé scénáře.

Naprosto mě děsí jak je Evropská unie se svoji půl miliardou občanů zcela bezradná.

Je bezradná, co se týče uprchlíků.

Je bezradná, co se týče Řecka.

Je bezradná, co se týče vize směřování Evropy.

Tento blog samozřejmě není o Evropské unii.  Je to o dnešních vládách.

Jak je možné, že nikdo neřeší stoupání státního dluhu České republiky?

JAK TO, ŽE VŠICHNI TI, KTERÉ SI PLATÍME, NEJSOU SCHOPNI PŘIPRAVIT SCÉNÁŘE NA RŮZNÉ POHROMY???

Chápu, že obyčejný člověk často nemyslí na zadní kolečka.  Neplatí si pojištění a vůbec nepřemýšlí nad tím, co vše by se mu mohlo stát.

Ale pokud jsem zástupce státu, mám desítky poradců, stovky expertů, tisíce vojáků, tisíce vědců a já nevím čeho. To opravdu není u nás, ani nikde v Evropě někdo, kdo prostě jako v šachách vypracuje X studií, které říkají, když se stane tohle, uděláme tohle, když toto, tak pak tamto?


Proč je to všechno na poslední chvíli a s ohromnou mírou překvapení?

Jeden důvod, samozřejmě taky děsivý, že ti naši volení zástupci jsou stejní amatéři, jako my sami, viz můj blog: http://www.entrypoint.cz/blog/komicke-nadavani-na-politiky/

Jiný důvod může být, že se prostě na nás dívají jako na stádo, protože my budeme trpět, ale elity nebudou, takže je to vlastně jedno. Ale pak je potřeba se tomu trošku postavit viz blog: http://www.entrypoint.cz/blog/co-volici-od-politiku-nikdy-neuslysi-je-potreba-aby-slyseli/

Což úzce souvisí s tím, že než sdělovat politikům svůj názor jestli uprchlíky přijmout či nepřijmout, je daleko zajímavější otázka. Jak to, že jste to vůbec nepředpokládali? Viz blog: http://www.entrypoint.cz/blog/zacnete-se-zajimat-politik-se-zacne-zajimat-take/

Takže téma uprchlíků není téma, jestli uprchlíky přijmout nebo ne, jelikož teď už je to jedno, protože teď už sem přijdou tak či tak. My je nikdy nezastavíme. Procento jich cestou zemře. Ale budou tady.

Daleko horší a děsivější je otázka na vašeho politika: Kolik věcí se na nás v budoucnu řítí a vy o tom nemáte ani ponětí, pane politiku?

A jak je možné, že vůbec nemáte žádné analýzy možných krizí? 

Uprchlická krize, stejně tak jako finanční krize, stejně tak jako všechny „nečekané“ události, jako první zimní sníh, ukazují na hrůznou lhostejnost volených zástupců k běžným lidem. Je čím dál tím očividnější, že největší starost politika je, aby byl znovu zvolen, aby mohl žít z našich daní.

Je na nás, abychom své volené zástupce začali už konečně hodnotit ne podle množství koblih, které rozdají, ale jak efektivně se dokáží postarat o naši budoucnost. A k tomu patří i analýza variant toho, co se může stát, a jak na to budeme reagovat.

 

Jiří DVOŘÁK

jednatel společnosti Entrypoint


 
 


« zpět na seznam článků