Dnes bude prvoinstančně rozhodnut případ Kramný. Je to případ, který určitě nesleduji detailně, ale zaznamenávám titulky v médiích a myslím, že stejně jako většina lidí hlavní kontury případu znám. Rád bych se s vámi podělil o pár postřehů a logickém řešení tohoto případu.
Pohled společenský
Stejně tak, jako mě vždy fascinovalo, když mi je někdo schopen říct „Ty se zajímáš o politiku?! To já se o politiku VŮBEC nezajímám!“ a přitom se na mě dívá s opovržením, jaký to jsem primitiv. Přitom my všichni, včetně těch, co se o politiku nezajímají, platíme daně. Jinými slovy tak třetinu až polovinu toho, co vyděláme, nám někdo vezme a vše, co si kupujeme, nám o pětinu zdraží a zkasírují. Politika je přitom o tom, že se zajímám, kdo a jak s těmito sebranými penězi hospodaří.
Stejně tak mě fascinuje, jak je celá řada lidí, kteří, když zmíním, že jsem si něco četl o případu Kramný, se na mě podívají s údivem a opovržením a řeknou „Ty se zajímáš o případ Kramný?! To já se o takový bulvár VŮBEC nezajímám!” a div si na mě neplivnou. J Přitom soudní systém se týká nás všech, protože stačí opravdu maličko a každý z nás může stát v té ohrádce před soudcem a něco vysvětlovat, byť by život žil sebelépe. Lehce sledovat případy, jak k různým aspektům naše soudy přistupují, by měl každý, protože dle mého názoru jsou soudy jakýsi lakmusový papírek ukazující, jak se naše společnost a logické myšlení ve společnosti vyvíjí.
Pohled diskuzní
Občas rád mrknu do diskuzí pod články v online médiích. Hraji sám se sebou takovou hru, nejraději na iDnes.cz, protože zde jsou jednotlivé online diskuzní příspěvky řazeny podle počtu lajků, takže hned na vás vyskočí ten nejoblíbenější. Vždy, než vstoupím do diskuze, si zkouším tipnout, jaký bude nejoblíbenější diskuzní příspěvek. Beru to jako takový svůj trénink na odhad veřejného mínění, respektive odhad mínění konkrétních návštěvníků daného serveru.
„Debaty“ pod články jsou pro mě dalším lakmusovým papírkem, kde se dívám, jak se kultura debatování či komunikace s druhými vyvíjí.
V diskuzích v případu Kramný si všímám, že probíhají zcela standardně. Emotivní výpady, různé hádky a komentování, jak moc či málo středověký trest má pan Kramný dostat. Bohužel z diskuzí vyplývá, že tak jako s politikou a snad i se vším, chybí lidem schopnost vynechat emoce a dívání se na věci s odstupem.
Je nebo není vinný?
Kdo čte mé blogy již déle ví, že mám rád princip Occamovy břitvy (https://cs.wikipedia.org/wiki/Occamova_b%C5%99itva). Princip, který říká, že to nejjednodušší vysvětlení je většinou to nejpravděpodobnější.
Takže stejně tak, jako když vidím na nebi zvláštní tečku, je daleko pravděpodobnější, že vidím letadlo nebo nějakého ptáčka, než že tam letí invazní křižník mimozemské civilizace, která nepozorovaně pronikl přes všechny naše radiolokátory a zvládl cestování rychlostí světla či skrz ohýbání prostoru.
Stejně tak, jako je pravděpodobnější, že se mnozí z nás stali obětí vymyšlené pohádky, než to, že celý vesmír s miliardy galaxii vznikl proto, aby bůh stvořil jakýsi ráj, kde pak nechá Adama kousnout do jablka, aby se od té doby všichni lidé rodili v hříchu (za který vlastně nemůžou), takže jediný způsob, jak to tento velko stvořitel celého vesmíru vyřeší je, že oplodní pannu, která následně porodí napůl člověka a napůl boha, a pak musí nechat dát tohoto svého syna poloboha umučit k smrti a tím je vše odpuštěno J
Prostě se musíme stejně kritickým pohledem podívat na případ Kramný:
- Je vysoce nepravděpodobnější (stejně jako s tečkou na nebi či zmiňovanou pohádkou), že by v Egyptském hotelu někdo jen tak v noci vlezl někomu do pokoje a zde kradl či zabíjel.
- Je vysoce nepravděpodobnější, že bylo jídlo omylem otráveno a mělo to vliv pouze na rodinu Kramných.
- Je vysoce nepravděpodobnější, že by zrovna rodinu Kramných chtěl někdo záměrně otrávit
Tím jsme eliminovali vnější vlivy a zbývá nám již jen uzavřený pokoj, kde jsou tři osoby a dvě zemřou skoro naráz.
- To, že v dnešním době v hotelu nečekaně zemře jeden český civilista, jak v Česku či ve světě, je obecně málo pravděpodobné oproti tomu, že zemřou dva najednou. To již není náhoda.
- Tím pádem nám jako logicky nejúspornější varianta zbývá, že tento čin pan Kramný opravdu spáchal.
Dnešní rozsudek
Kdysi jsem slyšel větu, která říká, pokud existuje jen SEBEMENŠÍ stín pochybnosti, je lepší, ať vinný člověk zůstane na svobodě, než aby nevinný seděl ve vězení. S touto větou absolutně souhlasím.
Z toho, co mi je známo nebyl předložen jediný přímý důkaz. Respektive ve všech 5 ti bodech, které jsem zmínil výše, stín pochybnosti je.
Proto, i když je logicky jasné, že pan Kramný tento čin spáchal, pořád musíme ctít tu výše zmíněnou větu. Protože je lepší, když bude vrah na svobodě (ano, zni to strašně) než to, že sedí nevinný člověk ve vězení.
Tak i tak bude bohužel dnešní rozsudek špatně.
Jiří DVOŘÁK
jednatel společnosti Entrypoint