cz   en

BLOG JIŘÍHO DVOŘÁKA

 

 “Než mít mrtvý firemní FB profil, tak to raději nemít žádný."


« zpět na seznam článků
Život naplno - Zdraví - Den 41

Život naplno - Zdraví - Den 41

Život naplno – Zdraví – den 41

Dnes je neděle a právě zakončuji svůj 41. den svého ozdravného programu. Předchozí díly najdete na konci úvodního blogu Život naplno zde. Dnes to pojmu poněkud jinak, než předchozí díly, ale nejprve pro nově příchozí stručné shrnutí oč jde.

Již 41 dnů v řadě:

  • Jím pouze krabičky od ABC Dieta
  • Každý den vstávám mezi 2am a 5am
  • Piji pouze vodu, hořký čaj, hořkou kávu bez mléka a občas ovocný fresh
  • Skoro každý den běhám 9km
  • Každý den medituji 1 až 2 hodiny

Stravování

PhotoGrid_1477249590853~2.jpgNa krabičkovou dietu jsem si absolutně zvyknul. Je zde asi důležité podotknout, že slovo dieta je poměrně zavádějící. Slovo dieta má pro spoustu lidí různé významy stejně tak jako slovo bůh. Vzhledem k tomu, že většina lidí si pod slovem dieta představí jakési omezení, typově nejíst maso, jíst pouze maso, nekombinovat sacharidy a bílkoviny, nejíst večer, jíst jenom ovoce, doplňovat stravu různými shaky atd. atd., tak pro mě osobně krabičková dieta do těchto kategorií vůbec nespadá.

Já se na krabičkovou dietu od společnosti ABC Dieta dívám jako na řešení, že mám svého virtuálního profesionálního kuchaře, který mi každý den namíru připravuje plnohodnotnou stravu. ;-)

Levnější řešení v podobě krabičkové diety je pro mě ovšem v tuto chvíli dostačující, jídlo je chutné, jím 6x denně a veškeré jídlo je přesně propočítané pro mě namíru!

Ranní vstávání

Na ranní vstávání jsem si zvyknul tak, že dnes již vůbec nepoužívám budík. Chodím spát mezi 8 až 10 večer. Někdy se vzbudím třeba i ve dvě hodiny. To si pak dám meditaci, a poté si jdu zaběhat.

Překvapuje mě, že i když vstanu ve 2 ráno, celý den jsem plný energie, vůbec se necítím unavený. To jsem před zahájením tohoto „programu“ vůbec nezažíval. Prostě někdy jsem utahaný byl, někdy ne, ale většinou spíše ano. Teď vůbec nevím co to je, být unavený.

Pití „obyčejné“ vody

Pro ty z vás co mě sledují od začátku tohoto programu víte, že vypuštění limonád z mého života bylo pro mě nejtěžší. Musím říci, že teď už mi limonády vůbec nechybí. Nemohu říci, že mě voda nějak zásadně chuťově uspokojuje, to opravdu ne, ale už jsem bez limonád úplně v klidu. Cukr v čaji, či kávě mi už také nechybí.

Běhání

mapmyrun.jpgBěhání je naprosto v pohodě. Jak mi ubývá na váze, tak se mi běhá lépe a lépe, takže bez jakékoliv námahy dosahuji lepších časů. Většinou ale běhám pomaličku, protože netrénuji na olympiádu, ale abych spálil pár kalorií, trénoval srdce a rozpohyboval stojaté vody lymfatického systému, který čistí tělo.

Vždy si z YouTube stáhnu nějakou přednášku o životě a tu počas běhu poslouchám přes svá sluchátka, které nehrají přes uši, ale přes lebku, takže neustále slyším kde se co šustne, takže jsou tyto mé noční, až ranní běhy bezpečnější. 

Za 41 dnů jsem naběhal 260km, nic mě nebolí.

Denní meditace

Meditování jsem do svého programu přidal někdy během druhého týdnu. Tato aktivita je tak zásadní a život měnící, že pravděpodobně během velmi krátké doby budu muset tomuto tématu vyčlenit samostatný seriál.

Zatím vám jen mohu říci toto… Jestli mi kdy přišlo, že Plán pro ČR je revoluční myšlenka, která může změnit fungování demokratických systémů a změnit společnost, tak to, co se u mě děje prostřednictvím pravidelného meditování po pouze 31 dnech bych asi dokázal nazvat pouze zázrakem. 

Jelikož jsem člověk soudný, počkám ještě nejakou dobu, dokud se mi mé „zázraky“ nepotvrdí. Pokud ano, budu muset se s vámi podělit o něco, co může nepředstavitelně změnit život každému z nás asi tak milionkrát oproti všemu. o čem jste kdy slyšeli.

Pokud byste se někdo chtěl dozvědět více, klidně mi napište, ale zveřejňovat ještě nic nebudu.

20161023_102136.jpg


Shrnutí po 41 dnech

Kdyby mi někdo řekl, že se bude po 41 dnech dít to, co se děje, tak bych se mu vysmál. Ano hubnu.  Hubnu tak, že už je to vidět ;-), ale co víc, děje se u mě celá řada dalších změn. A to jak po fyzické stránce, tak po psychické stránce tak po, nevím jak to přesně říci, aby to nevyznělo nevědecky, ale řekl bych, že se ze života, který býval spíše můj soupeř, stal spoluhráč.

Před zahájením tohoto programu jsem měl pocit, že se musím extra snažit, abych od života nedostal gól, a že se musím snažit ještě víc, abych nějaký ten občasný gól sám vstřelil. Musím teď upřímně říci, že mám pocit, že se z života stává můj spoluhráč, který nahrává tak nádherně, že se góly střílí samy.

Jak jsem řekl, jsem absolutně soudný člověk, takže třeba to vše, je jen má představa, kterou jsem si vysnil. Ale třeba ne a to ukáže čas.

P.S: Zrovna zítra vyrážím do Paelo zdravě na prohlídku po 42 dnech programu, takže se hned s vámi podělím o konkrétní vědecká čísla! ;-)


 
 


« zpět na seznam článků