cz   en

BLOG JIŘÍHO DVOŘÁKA

 

 “Než mít mrtvý firemní FB profil, tak to raději nemít žádný."


« zpět na seznam článků
Začněte se zajímat a politik se začne zajímat také

Začněte se zajímat a politik se začne zajímat také

Doporučuji případnému čtenáři tohoto blogu si nejdříve přečíst blog "Komické nadávání na politiky", aby níže uvedené zapadlo lépe do kontextu.  Ve zkratce jsme definovali, že politik je úplně normální Čech, tedy politik je jako my.  Pokud chceme změnit politika, musíme začít sami u sebe.

Následně si nyní popíšeme žebříček na základě kterého poznáte jak Vy sami přispíváte či zabraňujete smutnému stavu politické kultury v České republice.

  1. „Já se o politiku nezajímám“

Nejstupidnější věta, kterou můžete slyšet.  Kvůli takovým lidem je z velkého důvodu situace v politice jaká je.  V České republice chodí k volbám průměrně 50% lidí.  Spíše méně než více.  O politiku se musíme zajímat všichni, protože jsme VŠICHNI její součástí.

Co je politika?

Zjednodušeně řečeno, každý z nás dává zhruba polovinu, spíše více nežli méně, do velkého společného balíku.  To dělá každý a pokud ne, vystavuje se nebezpečí, že si půjde sednou do vězení a nebo není vůbec přínosem pro společnost.

Následně ve volbách všichni vybíráme lidi z nás, kteří se o tento od nás vybraný balík peněz starají a budou ho všelijak rozdělovat.

To jak ho budou rozdělovat, nám dopředu sdělují v předvolebních kampaních.

Pokud tedy někdo nejde k volbám s větou „mě politika nezajímá“ a dokonce to řekne způsobem, že je tím pádem strašně moc na úrovni oproti nám, co se o politiku zajímáme, působí takoví jedinec značně komicky, protože se nechává brát přes půlku všeho co vydělá a je mu jedno kdo se o to stará nehledě na to, že politika rozhoduje o dalších aspektech života tohoto člověka.

  1. „Já to hodím straně XY, líbí se mi jak vystupuje pan Z“

Problém je, že volič přistupuje ke kandidátkám VELMI nezodpovědně.  Správný postup je vzít celou kandidátku a jednotlivé kandidáty od shora dolů si prolustrovat.  V době internetu je to docela jednoduché.  Důležité je, kdo je kandidát, jaké má zkušenosti, pokud byl v politice, jak se choval, jaké má výsledky, udělal co slíbil? 

Pokud má volič pochybnosti o kandidátovi na kandidátce, je zcela v pořádku se zeptat na minulost, přítomnost či budoucí plány kandidáta kde není jasno.

Důležité jsou otázky v oblasti, jak budete zacházet s rozpočtem?

Jak se strana chovala v minulosti?  Lhala?  Dělala chyby?

Již zde je jasné, že samotná volba té správné kandidátky, které chci dát svůj hlas, není vůbec jednoduché, ale nejdůležitější je být přísný.  Měl zástupce strany problémy, jak vysvětlit kde na co vzal peníze?  Nevolit.

  1. „A nyní budu čekat do dalších voleb, abych jim to spočítal“

Volby skončily, za politiky se uzavřely brány sněmovny, Senátu, radnic a ministerstev.  Billboardy zmizely, na webových stránkách se již nic nepíše, FB profily se odmlčely.

Co teď?

Politik musí být neustále pod tlakem.  Politik musí vnímat, že ho veřejnost sleduje.  Politik musí vědět, že veškeré jeho kroky mu veřejnost spočítá ve volbách, ale jak tlačit na politiky mezi volbami?

-         Každý poslanec má svojí kancelář v obvodě za který je zvolen.  Navštivte ho a řekněte mu co Vás štve a co chcete, aby se změnilo.

-         Každý senátor má svojí kancelář v obvodě za který je zvolen.  Navštivte ho a řekněte mu co Vás trápí

-         Na každé zastupitelstvo můžete přijít a v rámci bloku pro veřejnost, můžete říct svůj názor

  1. „Politici se o mé názory nezajímají i když jim je řeknu“

Toto není pravda, jen musíte postupovat chytře.  Nelíbí se Vám, že se s Vámi politik nechce vidět?  Nelíbí se Vám, že neřeší to co Vás trápí poté co mu to sdělíte v rámci návštěvy jeho kanceláře či v rámci zaslání emailu či dopisu?

Není nic jednodušší než si začít stěžovat jeho spolustraníkům nebo politické konkurenci.

Proč?

A zde přichází nejdůležitější sdělení, které není tak moc známé.

Politika a hlavně vnitro stranická politika je permanentní boj o moc.  Systém volby a priori generuje nepřátele.  Na každou pozici ve straně má vždy zájem více než jeden člověk.  I když to neřeknou nahlas, tak každý chce být premiérem, každý chce být ministrem, každý chce být šéfem výboru, každý chce být starostou, atd.

Co z toho plyne, že každý volený politik, který má funkci a z ní plynoucí vliv, tedy politik, kterému se v jeho kanceláři snažíte sdělit svůj problém, má u vnitř strany nepřátele, kteří číhají na to, aby mu mohli podseknout židli.

Jakákoli Vaše nespokojenost s tímto politikem bude vítanou patronou jeho politických nepřátel, kteří jsou jak uvnitř strany tak u ostatních stran.

Rčení „kdo chce psa být, hůl si vždy najde“ v politice neplatí, v politice platí „každý psa bude být, jen potřebuje, aby mu dal někdo hůl do ruky“.

  1. „Já jsem byl vždy nestraník“

Nemusíte vstupovat do strany, ale můžete s ní sympatizovat.  Pokud je strana, která Vám je sympatická a nelíbí se Vám chování některých jejich členů nebo chcete stranu více poznat, staňte se její sympatizantem.  Přijďte se podívat jak její místní buňky fungují.

Nebudete člen, jen pozorovatel.  Můžete klást dotazy a třeba se sám jednou stanete členem této strany nebo jejím nezávislým kandidátem.

  1. „Politika lidi otravuje“

Zapojte své okolí.  Bydlíte v bytovém domě a štve Vás špinavá ulice?  Sepište petici.  Dejte dohromady několik lidí a jděte ve skupině navštívit Vaše politiky.  A nejen to, 

 

Vysvětlujte všem kolem Vás, že politika ovlivňuje životy nás všech a nejen ovlivňuje, nekvalitní rozhodnutí politiků nás můžou stát i životy (dálnice D1, válka, zadluženost) a proto je potřeba se zajímat, protože pouze ve chvíli kdy se my občané začneme zajímat, začne se zajímat i politik.

 

Jiří DVOŘÁK

jednatel společnosti Entrypoint


 
 


« zpět na seznam článků