cz   en

BLOG JIŘÍHO DVOŘÁKA

 

 “Než mít mrtvý firemní FB profil, tak to raději nemít žádný."


« zpět na seznam článků
Prodejce vs. zákazník.  Predátor vs. Kořist. Evoluce konzumenta. Marketing 21. století.

Prodejce vs. zákazník. Predátor vs. Kořist. Evoluce konzumenta. Marketing 21. století.

Vše se vyvíjí, vše souvisí se vším, vše se zrychluje. A organizace, které se nepřizpůsobí, končí rozdrcené konkurencí, která se novým trendům přizpůsobila.  Evoluční principy džungle fungují stejně dobře ve světě businessu, jako v přírodě.

Výše uvedené si z části dnešní společnosti uvědomují, a proto se pomaličku snaží implementovat nové nástroje a technologie v domnění, že se tímto způsobem vyvíjí dále.  Na co ovšem dnešní společnosti zapomínají, včetně různých marketingových agentur, které nové technologie nabízí, je, že se nevyvíjí jen komunikační technologie a kanály, ale vyvíjí se též zákazník, konzument.

Dalo by se filozoficky konstatovat, že stejně jako v přírodě se pod tlakem predátora vyvíjí oběť a následně predátor, tak stejný vztah funguje mezi prodejcem a zákazníkem.  Prodejce přijde s novým typem reklamy, následně je konzument imunní vůči tomuto typu a prodejce musí přijít s něčím novým.

Pojďme si tento cyklus, který probíhá již od nepaměti a postupně nabírá na frekvenci, popsat do detailu.

 

Z historie víme, že první reklamy se objevovaly v novinách, rádiích a následně v kinech. Zároveň ve výlohách a pouličních poutačích, které se vyvinuly v dnešní billboard.  V neposlední řadě v televizi, internetu a mobilních telefonech.  Potud stručný popis marketingových kanálů.  Bohužel (anebo naštěstí pro Entrypoint) nové komunikační kanály jsou to, co dnešní společnosti, které se snaží jít s dobou, využívají. Chybí však zásadní komponenta celého procesu. A tou je uvědomění si, že se vyvíjí i konzument a proto, krom nových kanálů, musí prodejce přizpůsobit i obsah komunikace. Nejen neustále přidávat nové a nové komunikační technologie.

K pochopení vývoje konzumenta si musíme udělat malou analýzu. Na dnešního konzumenta útočí reklama všude. V televizi reklama. Většina článků na internetu je oblepena různými bannery, na ulici je to billboard vedle billboardu. V mobilu vyskakuje reklama při hraní jakékoli hry. Marketéři jsou čím dál agresivnější s umisťováním své reklamy, ale i s tvrzeními, která se objevují.  Toto vše má vliv na konzumenta a vytváří to u něj zajímavé nové vzorce chování, které si popíšeme později.

Další významný prvek, který formuje vnímání konzumenta, je množství online videí a klipů, které dnešní člověk vidí. Jestliže v devadesátých letech průměrný konzument viděl pasivně pár reklamních spotů při sezení u televize, dnešní konzument, prostřednictvím svých kamarádů na sociálních sítích, vidí aktivně desítky a desítky různých komerčních, komických a rodinných videí každý den.  Toto se samozřejmě projevuje na konzumentovi určitým způsobem.

 

Máme tedy nastíněných několik jevů, které přetváří vzorce chování konzumenta.  Všudy přítomná reklama a všudy přítomné videoklipy na sociálních sítích, které každý pravidelně sleduje.

Četnost reklamy vede k „reklamní slepotě“.  Jen pro příklad, kolikrát jste někdo (ne omylem) kliknul na banner? Toto samozřejmě vede k tomu, že intuitivně při serfování po netu, tento formát ignorujeme. To samé billboardy, jsou všude, ale stává se z nich již kulisa na pozadí, kterou nevnímáme.  Zde je asi důležité, že nemluvíme o mnoha mnoha miliónových kampaních, kde je celý stát zachvácen stejnými billboardy, stejnými bannery, stejnými fotkami v časopisech.  Takových kampaní je jen několik.  Bavíme se zde o středně velké firmě, která chce marketingově podpořit svůj produkt v limitovaném měřítku.  Díky „reklamní slepotě“ nemají tyto kampaně vůbec šanci, jelikož si jich nikdo nevšimne.

Druhý jev, vycházející z množství zhlédnutých videí na sociálních sítích, je konzumentova intuitivní schopnost rozpoznat, zdali je video hrané, či nehrané, nebo stylově, zdali je to fake či ne.

Dnes krásně, filmově natočená reklama, kde nádherná maminka s vybílenými zuby nadšeně sděluje, jak její prací prostředek krásně pere, vyvolá automaticky podvědomou reakci, že je to placená herečka, která prošla castingem, která odříkavá skript připravený marketingovou agenturou a je filmována profesionálním štábem, který žádný detail nenechá ladem. 

Přestože se dnes objevují rádoby polodokumentární reklamy, nebo dokonce i celovečerní filmy, tak na konzumenta již nevyzrají, protože konzument již pozná, kdy se jedná o realitu a kdy ne.

Toto se v současné době děje většině společností, které investují do nových technologií v domnění, že stačí mít banner, Google Adwords, youtube videa, FB atd.  Nestačí. Konzument je již vůči těmto kanálům imunní (nebo částečně imunní) a co hůř, dokáže poznat, kdy je obsah upřímný, kdy nahraný a tedy „fejkový“. 

 

Výše uvedené neznamená, že dnešní reklama nemá vůbec žádný účinek.  Výše uvedené znamená, že dnešní reklama vůči financím vynaložených není vůbec efektivní.

Proto jsme se v Entrypointu začali koncentrovat na reklamní postupy nové generace, jako Reality reklama nebo Multikanálový marketing. Má to své výhody, ale i nevýhody. Výhodou je samozřejmě obrovské ušetření nákladů pro klienta na reklamu, „nevýhodou“ je, že se opravdu musí vymyslet zajímavý koncept. A v neposlední řadě se musí komunikovat objektivní pravda a ne lži.

 

 

Jiří DVOŘÁK

jednatel společnosti Entrypoint

 

 


 
 


« zpět na seznam článků