cz   en

BLOG JIŘÍHO DVOŘÁKA

 

 “Než mít mrtvý firemní FB profil, tak to raději nemít žádný."


« zpět na seznam článků
PROČ je špatné ptát se „PROČ“ aneb Co bylo dřív: Otázka nebo odpověď?

PROČ je špatné ptát se „PROČ“ aneb Co bylo dřív: Otázka nebo odpověď?

Dnes se s vámi musím podělit o úžasný poznatek, nad kterým když se zamyslíte, tak vám otevře oči k velmi zajímavému poznání.

Všichni známe otázku: „co bylo dříve, slepice nebo vejce?“  Toto naštěstí neplatí pro absolutně zásadní poznání a tím je „co bylo dříve, otázka nebo odpověď?  Určitě jste na první dobrou řekli, že samozřejmě otázka byla dříve než odpověď.

Chyba.

Nejdříve byla odpověď.  Odpovědi jsou úplně všude.  Odpověď se ale neukáže, dokud nepoložíme správnou otázku.  Důležité je zdůraznit, že se nebavíme o jakékoli odpovědi, ale bavíme se o SPRÁVNÉ odpovědi.

Dejme příklad. Třeba oheň.  Oheň je na této planetě pravděpodobně od samého začátku, tedy nějaké 4 miliardy let.  Každopádně se všichni shodneme na tom, že proces hoření je samo udržující se exotermická oxidace hořlavých plynů, které se uvolňují z nějakého materiálu.  A určitě se shodneme, že toto byl vždy důvod hoření. Tedy odpověď, z jakého důvodu něco hoří, tu byla od nepaměti.

Důvod, proč od nepaměti tato odpověď nebyla nalezena, je, že nebyla položena ta správná otázka. 

První otázka pravděpodobně byla: „co to je?“  A to si myslím, že není vůbec pravda, první otázka byla: "Je ten bůh ohně hodný nebo zlý?" Pak byla otázka: „jak se mám chovat k bohu ohně, aby byl hodný?“  Pak třeba: „jak mám boha ohně přesvědčit, aby se mi zjevil a já neumřel zimou?“

Pojďme si dát příklad další odpovědi, která zde byla třeba 5 miliard let, a tou je, že Země obíhá kolem Slunce.  Otázka zněla: „jak to, že některé planety vykazují zvláštnosti své dráhy, když obíhají kolem Země?“  Zde jasně vidíte, že samotná otázka zabraňovala tázajícímu najít správnou odpověď. Odpověď zde byla vždy, ale z důvodu špatně formulovaných otázek nebyla ta správná nalezena.

Pojďme si dát poslední příklad z historie a pak se vrhneme na všední život.

Než přišel Einstein, vědci řešili ohromný paradox, který v rámci tohoto blogu strašně moc zjednoduším. 

Když pojedu v autobusu, který pojede rychlosti 80 km/h a hodím kámen rychlostí 80 km/h na značku na chodníku, jakou rychlostí ten kámen narazí do značky?  Zhruba 160 km/h.  Naprosto správně.  Toto ovšem neplatí, a vědci před Einsteinem si nad tím marně lámali hlavu, když v tom samém autobusu, který jede 80 km/h, hodím ten kámen rychlostí světla. Kámen do značky nenarazí rychlostí světla + 80km/h, ale „jen“ rychlostí světla. A to jak pro mě, jako cestujícího v autobusu, tak člověka stojícího nehybně venku. 

Takže všichni se ptali, jak je možné, že pro dva pozorovatele vychází stejná rychlost, i když nemá?  A proto takto položená otázka vedla k tomu, že všichni hledali chybu v měření.  Až přišel Einstein a položil si otázku: „Když budu tím kamenem, jak se změní realita, aby rychlost kamene (světla) byla pro všechny pozorovatele stejná?“

Položením této geniální otázky našel Einstein správnou odpověď, která vedla k formování speciální teorie relativity.

Doufám, že se mi podařilo demonstrovat těmito příklady několik věcí:

1. Správná odpověď tu již dávno je.

2. Cesta k nalezení této správné odpovědi vede přes položení správné otázky.

3. Z druhého poznání přichází ještě jedna velká pravda: Špatně položená otázka nás předurčuje k nalezení špatných odpovědí

A proto alfa omega úspěchu je pokládání správných otázek.  A zde se dostáváme k dnešnímu nadpisu.  PROČ je špatné ptát se PROČ?  Tato otázka je totiž ve své podstatě špatná a měli bychom vždy dělat vše pro to, abychom se neptali PROČ.  Ale ptali se daleko lépe.  Dokonce polovina úspěchu netkví v nalezení odpovědi, ale přemýšlení nad otázkou a upravení si původní otázky tak, aby nás vedla ke správné odpovědi.

Proto, jakmile si v duchu položíte otázku, kde zazní PROČ, byste se měli hned zastavit a přemýšlet nad tím, jak takovou otázku celou překopat.

Dokonce hezká analogie je s GOOGLEM.  Víme moc dobře, že ty odpovědi na tom internetu jsou, ale klíč k nalezení odpovědi na GOOGLU je zadání správné otázky.

A stejně je tomu tak v životě.

Spousta lidí se ptá:  Proč mám málo kamarádů?  Proč mám málo peněz?  Proč se mám špatně?

Správné otázky jsou bez „PROČ“? Jako: „Co mohu udělat proto, abych měl více kamarádů?“ „ Co přesně znamená kamarád?“ „ Co přesně znamená málo?“ „Jak mohu navýšit své příjmy?“ „Jak mohu snížit své náklady?“ „Co znamená mít málo peněz?“ „Co znamená, že se mám špatně?“

Dále je celá řada otázek, které jsou společensky v pořádku a přitom jsou špatné.

Jaký je smysl života? Otázka už sama předpokládá, že život smysl má.  Co když nemá?  Pak je to to samé, jako ptát se jakou vůni má lež?  Takto špatně položené otázky, i když pocitově správné, nás vedou ke špatným odpovědím (viz náboženství).

Co tedy z toho všeho plyne?

Že je daleko důležitější přemýšlet nad otázkami než odpověďmi.

Dokonce si myslím, že průměrně lidé přemýšlí 20% času nad otázkou a pak 80% nad odpovědí, a přitom by to mělo být obráceně, protože ve správné otázce se již správná odpověď skrývá.

Proto příště, až někde uslyšíte „PROČ“, si vzpomeňte na tento blog a zkuste si s tou otázkou nějak pohrát.  Změňte slova, zeptejte se jinak, celou otázku rozveďte do dalších podrobností, použijte fantazii. Stejně jako Einstein.

Teprve pak naleznete správnou odpověď daleko rychleji!

 

Jiří DVOŘÁK

jednatel společnosti Entrypoint


 
 


« zpět na seznam článků