cz   en

BLOG JIŘÍHO DVOŘÁKA

 

 “Než mít mrtvý firemní FB profil, tak to raději nemít žádný."


« zpět na seznam článků
Proč déšť tak krásně voní?

Proč déšť tak krásně voní?

Je mi 39 let a úplně poprvé jsem tu vůni zažil, když jsem jako malé dítě kropil antukové hřiště.  V tom vedru jsem začal cítit takovou zvláštní, velmi příjemnou vůni, které jsem ale nevěnoval pozornost.

alone-tree-on-green-grass-field-rain-with-water-drops-focus.jpgNásledně, jako již starší teenager, jsem si všiml této vůně - speciálně v létě, když začalo pršet.

V posledních dnech, kdy urputné vedro střídají prudké lijáky, se tato vůně opakovaně vrací.  Krom toho, že se mi vybavují různé vzpomínky na letní tábory a pochody, se mi samozřejmě vybavuje důvod, proč se tato vůně objevuje.

Ten jsem si před lety někde vyhledal a dnes bych se s ním chtěl s vámi podělit s tím, že nabídnu malé poznání pro každodenní život, který z tohoto důvodu vyplývá.

Než se dostaneme k té příjemné vůni, tak bych chtěl samozřejmě zmínit ještě další typy „dešťových“ vůní. 

1.      Ozónová vůně bouřkyfig6.GIF

Když se blíží velká bouřka, elektrické výboje z blesků dokáží rozdělit kyslík. Všichni si určitě pamatujeme, že kyslík, takzvaný diatomický, je O2.  Dvojka znamená, že se skládá ze dvou atomů kyslíku.  V atmosféře je jej zhruba 21%. Tento diatomický kyslík je vlivem výboje z blesků rozdělen na dva samostatné atomy kyslíku, které se následné spojují s diatomickým kyslíkem a vytvoří ozón.  Ano přátelé, ozón je O3, tedy triatomický kyslík, který potom bouřka dokáže z velkých výšek posílat k nám dolů, a tím jsme schopni cítit v určitých případech bouřku předem.

2.      Bouřková vůně rostlin

Rostliny v době sucha na svoji ochranu vypouští olejovitý maz, který se následně ukládá v půdě.  Vlivem oxidace tuků následně vznikají v tomto vyschlém mazu reaktivní prvky.  Déšť následně tyto prvky uvolňuje do vzduchu a my je cítíme. V roce 1964 k tomuto vznikl výraz „petrichor“.


3.     
Hlavní zdroj vůně deště

hand2.jpgTen důvod k této vůni je bakterie, která nese název Actinomycetes.  Tato bakterie žije ve vlhké půdě.  Ve chvíli, kdy tato půda začne vysychat, blíží se nehostinné období pro bakterii.  Tato bakterie začne tvořit spory. Spora je laicky řečeno obrněná bakterie s nulovým metabolismem, která takto hibernuje až do doby, než se podmínky k životu zlepší. 

Co je však důležité, že během tvorby spor bakterie vylučují geosim, který zůstává v půdě.  Vlivem deště je následně geosim uvolňován do vzduchu.

Lidský čich dokáže identifikovat pět jednotek geosimu v trilionu.  Co to přesně znamená? Je to čajová lžička rozpuštěná v 50m olympijském bazénu!

Jak se vůně dostane do vzduchu?

Představte si půdu jako bubínek, speciálně ten, kterému bubeníci říkají "virbl".  Kapky deště jsou paličky.  “Bubnováním” deště do půdy se uvolňují plyny v půdě, vzniká aerosol (voda namíchaná s plynem), který s sebou bere k našim dychtivým nosům všechny ty další zdroje vůní popsané výše.Obr77_cich.jpg

 

Existují zajímavé evoluční teorie

Jedna teorie, která mluví o tom, že tuto vůni mají lidé spojenou s příchodem hojnosti již od dob, kdy jsme byli býložravci,. Existují dokonce kultury, které tuto vůni mají spojenou se zelenou barvou.  Toto spojení vzniklo s tím, že po dešti se vše zazelená a je co jíst.

Dále existuje teorie, která tvrdí, že díky této citlivosti lidského čichu na tyto vůně, byli naši předci schopni najít vodu v pouštních oblastech.


Co z toho všeho plyne?

Kolik různých předprogramovaných schopností v sobě lidské tělo skrývá?

(https://www.youtube.com/watch?v=n0m2HjzwBsI)

Jak zázračně výkonné naše smysly ve skutečnosti jsou?

Ale pro mě osobně je to, jaké krásy propojení vědy a běžného života v sobě začátek “obyčejného” deště skrývá.

 

 

Jiří DVOŘÁK

jednatel společnosti Entrypoint

 

 



 
 


« zpět na seznam článků