cz   en

BLOG JIŘÍHO DVOŘÁKA

 

 “Než mít mrtvý firemní FB profil, tak to raději nemít žádný."


« zpět na seznam článků
Jupiterovy měsíce

Jupiterovy měsíce

Dnes ráno jsem si přivstal, abych se podíval na Jupiter a jeho čtyři měsíce nazývané též měsíce Galileovi.12087017_888771821203388_456316621_n.jpg

Ty spatřil oficiálně poprvé Galileo v lednu 1610 a byl to velmi důležitý objev. Bylo to totiž poprvé, kdy byla objevena tělesa, která obíhala kolem jiného objektu než je Země. Odtud vedl již pouze „krůček“ k pochopení, že Země není středem tehdy známého vesmíru a k pochopení, že vesmír zde není kvůli nám, ale přesně naopak, že my tu jsme díky němu.

Jupiter je pojmenován podle boha Jova, římské obdoby boha Dia. Tři tečky na fotce kolem Jupiteru, dvě nahoře a jedna rozmazaná dole (jedná se o dvojtečku), jsou ve skutečnosti čtyři nejjasnější měsíce Jupiteru, který má celkem 67 měsíců.  Zde je důležité zdůraznit, že ve skutečnosti kolem Jupiteru obíhají tisíce až milióny objektů, ale těch 67 je největších a ty čtyři zmiňované jsou viditelné běžným dalekohledem.
12071380_888771167870120_753978855_n.jpg

Tyto měsíce byly pojmenovány podle řecké mytologie, protože již v době Galilea Jupiter symbolizoval Dia.

Horní měsíc na obrázku se nazývá Ganymed.  Podle řecké mytologie byl Ganymédes překrásný mladý muž, kterého Zeus unesl, aby z něj udělal číšníka bohů na Olympu. Mladíkův otec za to dostal darem pár rychlých koní.

Je důležité zmínit, že v římské říši byla mužská bisexualita naprosto normální, a proto i velký Zeus neodolal Ganymédovi. Zajímavý hyper kontrast s římsko-katolickou církví, kde je celibát jeden z vrcholů ctnosti.12080793_888771164536787_408871533_n.jpg

Druhá tečka od shora nad Jupiterem je měsíc Evropa, pojmenovaný podle Diovy milenky. Dle posledních výzkumů, je Evropa na povrchu samý led, pod jehož několika kilometrovou krustou se skrývá ohromný oceán až 100km hluboký. Vědci se domnívají, že pokud je v naší soustavě ještě někde život, tak právě na Evropě. Otázkou zůstává, jestli tamní tvory následně nazveme Evropany nebo ne.

Dvojtečka dole se skládá z měsíců Io a Callysto, které jsou znovu pojmenované po dvou milenkách velkého Dia. Ano, Zeus měl spoustu milenek narozdíl od křesťanského boha, který oplodnil manželku Josefa Marii, který (zcela logicky) z toho měl velkou radost, jako by měl každý chlap, kdyby se dozvěděl, že je jeho manželka těhotná s někým jiným.

Io, je velice zajímavý měsíc, je posetý zhruba 400 sopkami.  Je to geologicky nejaktivnější objekt v naší soustavě. Důvod, proč je takto aktivní, je, že stejně jako náš Měsíc hýbe se zemskou kůrou, a tak vzniká příliv a odliv, tak na Io působí z jedné strany Jupiter a z druhé strany Ganymed a Evropa.
12086795_888771077870129_1084531277_n.jpg

Callisto, ačkoliv je na fotce jako dvojtečka s Io, má zhruba stejnou velikost jako planeta Merkur, ale jen třetinovou hmotnost, nemá ve skutečnosti na Io žádný vliv, protože obíhá od Jupiteru úplně nejdál.  Dovedu si představit, že tato informace je udivující pro stoupence astrologie, ale opravdu to, jestli jsou světýlka na nebi zdánlivě u sebe, nebo tvoří nějaké tvary, které nám něco připomínají, nemá na nic, a tedy hlavně na naše životy, vůbec žádný vliv.

Fotku jsem fotil jen s přiložením mobilu k hledáčku svého dalekohledu, obyčejného Sky Watcheru 150mm/1200mm, který se dá koupit již za pár tisíc korun. Tento dalekohled, který dle použitých okulárů může dosáhnout až několika set násobného zvětšení, absolutně překonává ten, co používal Galileo. Jeho nejlepší výkon bylo zvětšení třiceti násobné. Teprve s takovým zvětšením spatřil zmiňované měsíce.

V čem mě ovšem Galileo naprosto porazil, a proto si myslím, že svým dalekohledem nakonec možná viděl ve finále lépe než já, je absence světelného hluku. Je jasné, že v době svíček a žádného smogu, měl Galileo krásně čistou noční oblohu, když to já, v rámci pohodlného dívání se z okna uprostřed Prahy, toho vidím opravdu málo.12071848_888771831203387_21326098_n.jpg

Každopádně pokud si také přivstanete, tak na východě je teď každé ráno vidět ještě Venuše a Mars, kde Venuše, též v této době nazývaná Jitřenka, je vidět pouhým okem.

Závěrem bych zdůraznil, že by praktická astronomie měla být povinná na základní škole, protože jak sami vidíte, praktické sledování vesmíru souvisí se spoustou dalších disciplín a odhaluje spoustu souvislostí o nás samých. A kdyby v zimním období děti vyrazily na školní hřiště sledovat nebe a poslechly si zajímavé povídání, myslím, že by to věci jen prospělo.

 

Jiří DVOŘÁK

jednatel společnosti Entrypoint


 
 


« zpět na seznam článků